Víkend 20.1.2024 nebyl pro nás ten volejbalově nejšťastnější, protože se nám nepodařilo dohodnout přesunutí zápasu s Poličkou na jiný termín. Stejný den musely odjet hrát juniorky směr Praha a tak jsme měly velký problém tým kadetek poskládat. Mladší žákyně navíc rovněž hrály a tak ani pomoc mladších hráček nebyla možná. To se pro nás ukázalo jako velmi zásadní. Nucené změny na některých postech znamenaly, že jsme se musely poprat s vlastními obavami a tím i zmatky na hřišti, navíc bez možnosti střídání, kdy nám v případě zranění na lavičce kryla záda jen jedna starší žákyně. To vše se projevilo v prvním setu prvního zápasu, do kterého jsme nastoupily přímo otřesným způsobem. Po důrazné domluvě, že je potřeba se nebát a začít hrát, jsme si přece jen začaly vzpomínat, že nějaké volejbalové umění máme. Začaly jsme postupně zvedat hlavy.. Ani druhý set ještě neskončil v náš prospěch, o pouhé dva body prohráváme. O to razantněji nastupujeme do třetího setu, který otáčíme ve svůj prospěch, vyhráváme a stejně tak i čtvrtý set. 28:26. Bylo to o fous.. V tiebreaku taháme za kratší konec a nedaří se nám soupeřky ničím překvapit a přehrát. Bohužel prohráváme 2:3 na sety.

Na odvetu toho dne by bylo lepší raději zapomenout. Nešlo ani tak o samotný výsledek a skóre, jako o celkový dojem na hřišti. Možná se holky maximálně vydali v prvním zápase, kdy skvěle otáčely utkání, ale i tak se mi těžko hledá nějaká omluva. Absolutně netýmový výkon, utkání jednotlivců proti týmu, se kterým se určitě dalo odehrát zápas a mít z něho alespoň radost. Opak byl pravdou… Prohra 0:3

Týden nato 27.1. k nám dorazil soupeř z Pardubiček. To je soupeř, o kterém víme, že pokud budeme kvalitně servírovat, k výhře nám to bude stačit. To se také naplnilo. Úkolem tedy bylo vyzkoušet si útočné signály, které nacvičujeme v trénincích. Sice jsme se někdy dost dlouho načekaly, než vůbec bylo možné takové signály sehrát, ale nakonec jich pár proběhlo :). Připsaly jsme si 6 bodů a držíme 3. místo tabulky.