Soupeřky byly viditelně starší, já měla k dispozici 3 kadetky a 6 žákyň, to už je nějaký věkový rozdíl. Od začátku prvního zápasu volejbal plakal nebo spíše hlasitě řval. Nejprve jsem naše chyby přikládala nesehranosti a nově tvořícímu se týmu, ale….. obraz hry se vůbec nezlepšoval, naopak. Kazily jsme základní herní dovednosti, jako přepinknout prsty či bagrem do pole soupeřek a ne do autu, o servisech ani nemluvím, v poli nám upadlo prakticky skoro všechno. Na druhé straně byla situace o něco málo lepší, ale volejbal to opravdu nebyl. Tolik písknutých dvojáků v jednom setu na obou polovinách hřiště jsem asi ještě nezažila a musím říct, že písknuté byly po právu.

Holky vypadaly, jako když jsou na hřišti po minimálně půlroční pauze, a tak výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, než se nadějeme, prohráváme 2:0. Snad jediné, kdo si zasloužily vystoupit z té hrůzy byla Eliška za dřinu na náhře a Klára za skvělou práci v poli. V třetím setu se přidává bojovnost i ostatních hráček a už je to přeci jen o něco lepší. Konečně tolik nekazíme, velkou roli hraje i přítomnost střídajících hráček na palubovce. Těsně, ale přeci vítězíme. Další set se ale opět vracíme k původní hře, tedy spíš nehře a dostáváme výprask. Prohra 1:3. Uf. Tak takto ne.

Do druhého zápasu vstupujeme s liberem. Můj původní plán odehrát krajský přebor bez něj, aby se holky poctivě učily všechny činnosti ,vzal velkým neúspěchem za své. Hned od začátku je vidět změna, naštěstí k lepšímu. Tým alespoň více bojuje. Nejvíc ale hoříme na útoku, jako bychom zapomněly, jak položit balon. Sety jsou vyrovnané a postupně hra dochází až do tiebreaku. Tam hned od začátku tečeme, naštěstí se nám daří srovnat na 7:7, a pak nastává bitva o každý bod. Každý tým vede max. o jeden a už jde jen o to, kdo udrží nervy pevněji na uzdě. Naštěstí začínáme více ulejvat na správná místa a tím děláme body. Tiebreak a stav 18:18 není k vidění často, naposledy si ho holky vyzkoušely vloni na Českém poháru proti Ostravě, kde jsme odešly ze hřiště se slzami v očích. Naštěstí v neděli jsme byly ty zodpovědnější a trpělivější a výhru si nakonec přivlastnily nejtěsnějším rozdílem 20:18 a 3:2.

Opravdu jsem byla ráda za ukončení dvojutkání, protože takovéto víkendy a zápasy mě budou asi stát víc než pár let života a pár šedivých vlasů :D.

Hrály: Viky, Klára, Eliška S., Eliška K., Denča, Marťa, Janča, Lucka, Áďa

Hned v pátek 7.11. hostíme další tým z Poličky, tentokráte kadetky.