V sobotu 22.11. jsme odjely do Svitav odehrát poslední kolo KP I. Ž v tomhle roce. Věděly jsme, že nás čeká nejtěžší soupeř z celé soutěže, ale nechtěly jsme se nechat zastrašit jejich čtyřmi tréninky týdně. Do prvního zápasu jsme však nenastoupily zrovna hvězdně. Vlastně celý den nás trápilo pole a jindy hladká souhra s nahrávačkou Anetkou měla tentokrát velké nedostatky. Po dvou prohraných setech jsme se tedy rozhodly zamíchat sestavou. A fungovalo to - soupeřky byly z našich nových postů vyjevené asi tak stejně jako my, a povolily ve své do té doby bezchybné hře. To jim však dlouho nevydrželo a ve čtvrtém setu už nás k vítěznému konci nepustily.

Tak jo, tak jsme si to vyzkoušely, a takhle teda ne. Do druhého zápasu jakoby nastoupily jiné týmy (nojo, Svitavy vypustily na hřiště "béčko"). Ale vážně. Najednou jsme to my, kdo si řídí tempo zápasu a má první dva sety navrch. Více kombinujeme v útoku a pomáhá nám i dobrý servis. Nicméně ve třetím setu povolíme, holky ze Svitav přebírají otěže a set berou pro sebe. Ve čtvrtém setu se těžko někdo z nás vrací zpátky, soupeřek je na lavičce asi 10, a střídají, co můžou, zatímco nám všem docházejí poslední zbytky sil. Tak jdeme do tie-breaku. Říkáme si, pojďme do toho, teď si to urveme, ale nejde nic, a strany točíme za stavu 0:8. Na druhé straně sítě si vzpomeneme, že vlastně chceme ještě hrát, dotáhneme to na desítku, ale vítězství stejně po právu berou domácí.

Ještě že nemáme taky ty ambice pro druhou ligu. No nic, holky, vidíme se u nás doma v hale s naším nízkým stropem, na který se tak těšíte.

Obrovský dík patří našim fanouškům, kterých se ve Svitavech sešlo požehnaně, a bez kterých by to opravdu tentokrát nešlo. Atmosféra, kterou vytvořili, byla neskutečná. Zároveň děkujeme Janče R. za trenérskou podporu, která nám v sobotu obrovsky pomohla.

Teď nás čeká dlouhá pauza, a uvidíme se tak až 10. ledna doma proti Pardubicím.

Eliška R.