Soupeřky se slejzaly jak po víkendu do zaměstnání, a to pro nás nebylo dobré znamení. Vždy pak většinou dostaneme nakládačku nebo se nám alespoň nedaří. To se tedy potvrdilo hned s úvodním hvizdem rozhodčího. Ty jsi moje spoluhráčka? Jé, kdo tu vedle mě stojí? Ó, to letí na mě? A to bude hrát kdo? Myslím, že tak nějak musel zvenku vypadat náš výkon. Zmatek, nedorozumění, spousta nevynucených chyb, nejistota a výhled na změnu bohužel žádný, neboť se nám nedařil především příjem servisu a od toho vše začíná nebo končí.

Rychlá prohra v 1.setu nás bohužel neprobudila. Protihráčky do nás bušily rychlými důraznými útoky a nám spadlo kde co. Na naši obranu můžu říct jen to, že jsme taky poměrně bušily, ale efektivnost našeho útoku se blížila maximálně 10 procentům. Ať jsme hrály, kam jsme chtěly, všude jsme míči trefovaly dobře postavené soupeřky, lejvky byly neúčinné ještě víc. Vcelku rychle a zaslouženě jsme prohrály 3:0.

Následovala hodinová pauza, dostatečně dlouhá doba na to, abychom si neúspěch rozebraly a zkusily vymyslet něco účinnějšího. Ten den určitě byla konstelace na to USK porazit, ale jak to zrealizovat v praxi? Našemu výkonu totálně chyběla šťáva.

Do odvety jsme ale nastoupily důrazně a mnohem lépe než od 10 hodin. Tlačily jsme soupeřky servisem (Ivča, Maru), ty pořádně nepřitáhly a nemohly hrát rychlejší míče. A najednou tu byla poměrně snadná výhra 25:19. V dobrém výkonu jsme pokračovaly i na začátku 2. setu – hned vedeme a jsme lepší. To ovšem dlouhého trvání nemělo. Soupeřky nejsou žádné vyjukané juniorky, našeho vedení se nezalekly a tvrdým servisem nás poměrně lehce dotáhly. Situace se obrací a najednou se bráníme my. Bohužel naše nejsilnější zbraň – servis, se totálně pokazila. Když máme s protihráčkami držet krok, kazíme i několik za sebou a body nepřibývají. Naopak na druhé straně o ně není nouze. Ve stejném duchu se odvíjí i set třetí. Vedeme, kazíme, prohráváme. Začíná se opět hroutit příjem, soupeřky nám nasází i několik šňůr. Ve čtvrtém dějství opět od začátku vedeme. Překonáváme kritický 8. bod a držíme vedení na své straně. Opět si pomáháme dobrým servisem (Anička, Rožeň)a soupeřky už nemají šanci dotáhnout. A tiebreak je na světě.

Před začátkem druhého mače jsme dělaly na toto téma mnoho vtípků a legrácek. Do dneška jsme měly totiž tiebreakovou úspěšnost v sezoně 100% a byly zřejmě v 5. setech nejúspěšnější v celé soutěži (minulý týden například kuriózních 15:2). Motivovaly jsme se tím, že vlastně stačí vyhrát 2 sety a tiebreak že se vyhraje sám. Zřejmě to jako motivace pomohlo :D.

5. set ale neprobíhal úplně dle našich představ. Držely jsme se sice soupeřek zuby nehty, ale pořád jsme byly o bod či dva pozadu. V půlce setu ale nastal totální herní kolaps hráčky č. 3, a to se těžko vyhrává, když hrajete vlastně v pěti a protihráčky v 7 lidech. Bohužel pro to nemám žádné rozumné vysvětlení, tak alespoň malá omluva všem spoluhráčkám (čokoláda bude). Tudíž jak vyplývá ze situace, okusily jsme i my vesnické dívky první letošní tiebreakovou porážku.

Velká škoda, bohužel pro nás v sobotu překvapivě Chvaletice porazily Letohrad a střed tabulky se nám pěkně zamotává. Cesta k vytyčenému a vysněnému 5. místu vede jen přes 2 domácí výhry v posledním kole nad Teslou Pardubice příští víkend u nás v Újezdě.

Hrály: VerčaR., IvčaŠ., MarťaŠ., AničkaŠ., VerčaL. (LenčaR.), MaruR. – ŠárkaL.