Když to lídrovi na hřišti neladí…… :)
Trochu vystrašené meteorologickou výstrahou kvůli sněžení a sněhovým jazykům jsme poslední říjnovou sobotu vyrazily do naší nejoblíbenější tělocvičny – bunkru – na USK. Tentokrát oslabené o Aničku, která měla v plánovacím diáři připojení druhého jména. To, že nás nečeká nic jednoduchého, jsme věděly dopředu, ovšem jiskřička naděje v podobě porážky USK od Slatiňan přeci jen doutnala. Hned po příjezdu jsme si nemohly nevšimnout několika nových tváří v kádru za sítí. Měly jsme radost, že to byly tváře mladé, na ty umíme hrát líp než na ty zkušené.